Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jméno:Nicolas
Příjmení:Anelka
Přezdívka:Le Sulk
Datum narození:14. 3. 1979
Místo narození:Versailles
Výška:185cm
Váha:77kg
Pozice:Útočník
Číslo dresu:39
Přestupová částka:15 milionů liber
Debut:12.1.2008 (Chelsea - Tottenham 2:0)
Předchozí kluby:PSG, Arsenal, Real Madrid, Liverpool, Man. City, Fenerbahce, Bolton
V týmu od:11. 1. 2008
Smlouva do:11. 7. 2011

Malý Nicolas spatřil světlo světa ve francouzském Versailles. Jeho rodiče pochází z Martinique, malinkého ostrůvku v Karibském moři, který je  francouzskou kolonií. Pro představu, ostrov leží ve východní části střední Ameriky. Anelka má dva bratry, Didiera a Clauda, druhý jmenovaný působí jako hráčský agent.

Fotbalovou kariéru načal v Paris Saint Germain, kde pravidelně nastupoval v mládežnických výběrech a dokazoval, jak velký talent se v něm skrývá. Asi tedy není žádným překvapením, že si jej vyhlédl Arséne Wenger ala mistr na vyhledávání francouzských mladíků. Ve svých 17 letech se tak Anelka stěhoval do Londýna, Arsenal za něj zaplatil půl milionu liber.

Svůj debutový gól si načasoval opravdu skvěle, díky jeho trefě Gunners porazili Manchester United v poměru 3:2. Přesto v sezóně 1996/97 příliš šancí nedostával a do prvního týmu nakoukl jen zřídkakdy. K pravidelnějšímu nastupování mu hned další ročník pomohlo zranění Iana Wrighta. Z Nicolase se stal nepostradatelný hráč a výraznou měrou přispěl k zisku „doublu“. Kanonýři vyhráli ligu i FA Cup. Ve finále poháru si poradili 2:0 s Newcastlem a druhý gól dal právě francouzský striker.

Hned další sezónu byl oceněn titulem PFA Young Player of the Year Award, pro neznalé anglického jazyka se jedná o cenu pro nejlepšího mladíka roku. Jeho týmu se však příliš nedařilo a například obhajoba titulu byla více než vzdálená. Anelka začínal chytat hvězdné manýry a žádal si vyšší plat. Spory nakonec vedly k jeho odchodu. V létě roku 1999 se za částku přesahující 22 milionů liber stěhoval do Realu Madrid. V dresu kanonýrů odehrál 90 utkání a vstřelil 28 branek.

V barvách španělského giganta se zadaptoval skvěle a téměř okamžitě byl pro klub přínosem. Na povrch však znovu vyplouvala jeho špatná psychická stránka. Dostal se do sporů s několika spoluhráči a hlavě také s koučem Vicentem del Bosquem, který jej dokonce na 45 dní vyřadil z kádru. V sezóně 1999/2000 pomohl Realu k výhře v Lize mistrů, když skóroval v obou semifinálových zápasech proti Bayernu Mnichov. Přesto však klub požádal o jeho prodej a Anelka se tak stěhoval zpět do Francie.

Náruč mu otevřel domovský klub, tedy PSG. Bílý balet za jeho odchod vyinkasoval 20 milionů liber. V Parku Princů však příliš dlouho nevydržel a už po roce a půl šel na hostování do Liverpoolu. Ačkoliv Reds dopomohl k druhému místu v lize, kouč Gerard Houlliér si přivedl El Hadjiho Dioufa a Anelkovi tak dlouhodobý kontrakt nenabídl. Anelka znovu měnil dres, tentokrát si oblékl ten Manchesteru City. Tehdejší kouč Citizens Kevin Keegan neváhal zaplatit 13 milionů liber, čímž vytvořil rekord klubu.

Lednový přestupní termín roku 2005 znamenal další přestup. Turecké Ferbahce vytáhlo z pokladničky 7 milionů liber a Anelka opustil Anglii. S Fenerbahce ihned vyhrál tureckou ligu a byl silně spojován s odchodem do Newcastlu United. To se však nakonec nevyplnilo. Nicolas tak setrval v Turecku a zahrál si i Ligu mistrů, Fenerbahce ale ve své skupině skončilo poslední.

V létě 2006 se spekulovalo o přestupu do Portsmouthu, nakonec se však radoval Bolton. 25. srpna se Anelka za 8 milionů liber vrací do pro něj tolik známé Anglie. V první sezóně vsítil 11 branek a stal se nejlepším střelcem týmu. V lednu 2007 začal prohlašovat, že chce zpět do Arsenalu. Kouč Sammy Lee mu to však vymluvil. 30. srpna 2007 dokonce podepsal nový, tříletý kontrakt.

Jenže hned další přestupové okno jej porušil. Anelku si vybral Avram Grant, zoufale hledajíc útočníka. Dalších 15 milionů liber a Nicolas byl v Chelsea. Tímto přestupem se v jistém smyslu stal nejdražším hráčem světa. Součtem všech jeho transferů dostaneme částku 87 milionů liber - tolik za něj všechny kluby postupně vyplatily. V dresu Blues však na své dobré výkony z Reebok Stadium nenavázal, což vedlo k jeho vysedávání na lavičce či hraní na křídle - na pozici, která mu příliš nesvědčila.

V květnu roku 2008 laxně zahodil penaltu, která znamenala prohru jeho týmu ve finále Ligy mistrů s Manchesterem United.V přípravě na novou sezónu se blýskl čtyřmi góly do sítě AC Milán. V novém ročníku 2008/09 se mu i díky zranění Didiera Drogby daří a znovu nalézá svou střeleckou formu.

Ve francouzské reprezentaci začal ve výběru do 20 let, v seniorském týmu se poprvé objevil 22. dubna 1998. Jeho vrchol mohl přijít na MS 2006, kdy se zranil Djibril Cissé. Namísto Anelky byl však povolán Sidney Govou. Sám Nicolas tohle rozhodnutí označil za ostudné. Dnes už je však stabilním členem kádru, nejčastěji nastupuje po boku Thierryho Henryho. Výkony Francie v posledních letech jsou však bídné a tak není vyloučeno, že častěji budou nastupovat mladší hráči - jako třeba Karim Benzema.

Roku 2002 si zahrál ve filmu Le Boulet, kde ztvárnil roli fotbalisty jménem Nicolas. Po skončení své kariéry by údajně chtěl pracovat ve filmovém průmyslu. Anelka je ženatý, jeho manželka Barbara Tausia je členkou italské taneční formace Eu4ya

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář